Povstání českého lidu – máme být na co hrdí.

Demonstrace k výročí protifašistického povstání českého lidu 5. 5. 1945

Brno, nám. Svobody, 4.5. 2013, od 14.00 hod. do 16.00 hod

plakát ke stažení a šíření zde

Buďme hrdí na naši minulost, na naše předky!

1. Mnichovská dohoda byla přijata přes odpor veřejnosti a přes masové odhodlání českého lidu bránit republiku a demokracii. Ale z této strašlivé rány jsme se vzpamatovali.

2. Za války působilo mnoho našich občanů v domácím i zahraničním odboji a v partyzánských oddílech, a to přes děsivý teror, který zde nacisté rozpoutali. Nevzdali se.

3. Jakmile se začátkem roku 1945 vytvořily vhodné podmínky, došlo na stovkách míst k masovému povstání českého lidu, kterého se zúčastnily desítky tisíc lidí.

4. Důstojně jsme tak navázali na tradici legionářů, kteří za první války bojovali za vznik svobodné a demokratické republiky.

5. I počáteční masová podpora komunistů byla nesena stejnými ideály, touhou po míru a sociální spravedlnosti. Nyní již poučená o zkušenost s asociální podstatou kapitalismu za velké krize a o zkušenost s krutostí krajně pravicového nacistického režimu.

6. Komunisté lid podvedli, ale nedokázali zničit jeho víru ve spravedlnost, jeho touhu po svobodě a prosté lidské sounáležitosti, jež je možná jen v podmínkách skutečně demokratického státu. V roce 1968 jsme proto obnovili naše úsilí o uskutečnění těchto vznešených ideálů.

7. Přes tíživé období tzv. normalizace, nastávající po násilné okupaci naší země sovětskou armádou a jejími satelity, víra v lepší budoucnost přetrvala.

8. A právě ona vedla lidi na náměstí a do ulic v r. 1989. Toto masové povstání proti diktatuře komunistické strany vedlo k jejímu pádu a k demokratizaci naší země.

9. Ale noví politikové, nové politické strany si nevzali z dějin poučení, podcenili tento lid, tento národ. Začali se chovat a do dnes se chovají jako okupanti v dobyté zemi, z níž je nutné odvézt, ukrást co nevíce, dokud to ještě jde, dokud je co.

10. Je tedy nutné jít znovu do ulic a na náměstí. Ideály našich předků ještě nebyly naplněny. Proto nyní trpíme. Ale jejich boj proti útlaku je nám nyní vzorem. Jejich hrdinství je nám příkladem. Proto povstaňme ke společnému boji za skutečnou demokracii, za demokracii přímou! Povstaňme ke společnému boji proti kořistnickému kapitalismu za demokratické vlastnictví podniků jejich zaměstnanci! To je náš cíl, nový, spravedlivý společenský systém bez nezaměstnanosti a nespravedlnosti, systém skutečně demokratický! Ať žije svoboda a solidarita! Jak bojovali naši předkové, tak budeme bojovat i my. Jejich vítězství a porážky jsou pro nás poučením a povzbuzením.

Ve svém boji neustaneme, dokud tohoto cíle nedosáhneme!