Co bije do očí nejvíce - sedm důvodů proč nesouhlasit se zákonem o církevních restitucích

Níže uvádíme sedm nejkřiklavějších právních i lidských důvodů, proč HzPD považuje (a s námi téměř 80% občanů ČR) zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi za nespravedlivý a odporující dobrým mravům.

•           Téměř 300 let měly církve majetek v tzv. „vlastnictví neúplném“, tj. mohly ho pod dozorem státu užívat pouze ke státem stanoveným účelům (náboženským, vyučovacím a dobročinným), nesměly majetek prodat, nechat ho zpustnout atd. atd. Proč dnes Zákon vrací majetek do „vlastnictví úplného“? Aby ho bylo možno výhodně rozprodat, jako svého času Voršilky budovu Národního divadla? Aby byl tento „majetkový dar“ již právně nevratný? Aby nebylo kontrolovatelné, zda je nebo není využíván ve prospěch věřících?

•           Např. o majetku, vráceném firmě „Církev římskokatolická“, IČ: 73632848, bude rozhodovat bez jakéhokoliv omezení jen malá skupinka privilegovaných. Jediný, kdo jim může do rozhodování zasahovat, je zahraniční subjekt mezinárodního práva „Svatý Stolec“ (lidově Vatikán), s nímž ČR stále nemá uzavřenu smlouvu. V kontextu kanonického práva je to prakticky toté ;ž, jakoby majetek byl vracen přímo Vatikánu.

•           K vydání zemědělské nemovitosti postačí jakákoliv listina nebo prosté uvedení důvodů a neprokáže-li povinná osoba opak (§ 9 odst. 1 písm. a. „tato skutečnost se má za prokázanou, není-li prokázán opak“), je hotovo. Nevracíme se tak trochu do dob Vyšinského, kdy svoji „nevinu“ musel dokazovat obžalovaný a ne žalobce jeho „vinu“? Proč nebyly uplatněny běžné důkazn í postupy?

•           § 16 ve spojení s § 15 umožňují vyplacení řady miliard Kč za věci konfiskované na základě dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 108/1945 Sb. (Benešovy dekrety), tj. za majetek, kde by církve často ani neprokázaly nezpochybnitelný vlastnický vztah.

•           Proč církve nebudou platit daň z převodu nemovitostí (podle § 18 odst. 4 písm. e) Zákona o daních z příjmů), jako normální restituenti? Tento bod neplatí, církve daň platit budou.

•           Proč Zákon nezamezuje „nepřímému prolomení“ Benešových Dekretů? Ač měl být majetek v některých případech podle Benešových dekretů zabaven, „de iure“ (papírově) se tak nestalo a tehdejší vlastník může dnes žádat jeho vydání.

•           Proč vyplácet církvím podle § 16 odst. 2 písmeno f) příspěvek na činnost? Např. Církev římskokatolická dostávala dosud jen 1,5 mld. Kč převážně na platy duchovních ročně – teď bude dostávat podle § 15 Zákona 2 mld. Kč ročně, z nichž může svoji činnost financovat. Proč ještě další příspěvek? Normální restituenti nedostali ani korunu.

   Z výše uvedeného je patrné, že církve se tímto zákonem dostávají do privilegovaného postavení, Zákon je zvýhodňuje proti jiným občanům, a tím porušuje základní princip demokratické ústavy stanovující rovnost všech občanů.