Konzervativní pravice a konzervativní komunisté si jsou bližší, než se zdá

Reakce na poznámku Jana Friedlaendera "Názory Fareeda Zakarii hrubě zkresleny".

Fareed Zakaria ani Ondřej Schneider neprotestují proti volbě ústavních soudců a jim podobných funkcionářů veřejností. Jelikož to není zavedená praxe, a pokud vím ani široce diskutovaný návrh, byly by jejich texty nesmyslné. Oba žádají, aby důležité instituce byly vyjmutyz pravomocí volených politiků a ustaveny jako tzv. instituce nezávislé, jejichž konkrétní rozhodování nemohou politici ovlivňovat a které by dokonce měly sloužit jako kontrola nad těmito politiky samými. U Zakarii je tomuto tématu věnována kapitola s názvem Problém legitimity. To může znít sympaticky, neboť prestiž politiků je skutečně velmi nízká. Ale pozor při čtení!

Tyto instituce, jejichž vzorem je Zakariovi také WTO, nemají být pod kontrolou politiků proto, že se příliš řídí názory občanů! Podle tohoto typu kritiků, úsilí politiků o znovuzvolení je vede k populismu, tj. přílišnému podléhání přání davu.

Abychom to ještě lépe pochopili, stačí si položit otázku, jestli by tito a jim podobní pánové a dámy souhlasili s tím, aby v čele těchto "nezávislých" institucí stáli marxističtí ekonomové?Odpověď je snad jasná.

Každé konkrétní rozhodnutí v sobě obsahuje obecné pravidlo, princip,který má tendenci k zobecnění, tj. k použití i ve všech dalších případech. Jestliže nemají politikové zasahovat do konkrétního rozhodování ekonomických institucí, opakuji: proto, že se při tom příliš řídí názory ulice, tj. našimi, proč by to stejné nemělo platit i pro práci jiných důležitých úřadů?

Otázky zahraniční politiky jsou jistě důležité a jsou věcí vysoké diplomatické kvalifikace, stejně i obrany, spravedlnosti atd. Takže o otázkách války a míru, jestli někomu vyhlásíme válku či ne, nemají rozhodovat volení politici, protože se příliš ohlížejí na názory nás, občanů, ale nezávislí odborníci.

Stejně je to pak s mírou zdanění, trestními zákony atd. atd.

Demokracie by se takto stala fraškou, v níž bychom si sice mohli zvolit poslance a možná dokonce i vládu, ale ti by nemohli nic důležitého rozhodovat. K čemu by nám pak taková demokracie byla?! V podstatě nám tady doporučují systém voleb, který jsme měli i za komunistů. Volili jsme, ale nebylo to k ničemu.

Jako odstrašující příklad uvádí Zakaria Kalifornii, s velmi velkou mírou přímé demokracie. Na základě statistiky dokazuje, že "přílišná demokracie škodí ekonomice" (titulek Schneiderova článku). Škoda jen, žesi vybral data za rok, kdy došlo k celoamerickému hospodářskému poklesua nebere v úvahu údaje ani z let předcházejících ani následujících, která si každý může najít na oficiálních stránkách státu Kalifornie na internetu. Zatracený internet! Fared Zakaria je tudíž chytrý, ale přece jen demagog.